Jak vypadá systém služeb v německém zdravotnictví

Práce v nemocnici není klasické zaměstnání s pracovní dobou od 8:00 do 16:00 (bohužel ;-)), ale non-stop provoz, kde je lékař a další zdravotnický personál přítomen 24 hodin v kuse, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce. Zavřeno nemocnice nemá nikdy a tak je nutné, aby tomu odpovídala i pracovní doba zdravotníků.

Právě proto pracují zdravotníci nejenom v Německu, ale všude na světe ve směnném provozu nebo vykonávají služby. Jednotlivé směny/služby se od sebe ale liší, existuje více druhů směn i možností pracovní doby. Hlavní rozdíl je v práci na směny – tedy směnný provoz – nebo klasická osmihodinnová pracovní doba se službami.

Schichtdienst

Směnný provoz znamená, že se zdravotníci střídají ve dvou- až třísměnném systému a pracují tedy v osmi- až dvanácti hodinnových směnách. V tomto systému pracují všeobecné sestry. Na některých odděleních pracují ve směnném provozu i lékaři. Jsou to například jednotky intenzivní péče nebo anesteticko-resuscitační oddělení. Směnný provoz má určité výhody a nevýhody. Mezi výhody patří třeba možnost uspořádat si směny tak, abyste měli některý den volné dopoledne k vyřízení termínů. Nevýhodou je potom fyzická a psychická zátěž, protože pracujete ve stále měnícím se rytmu. To může mít dopad na kvalitu spánku, obranyschopnost i na psychiku. Další nevýhoda směn oproti 24-hodinnovým službám je finanční ohodnocení. Během služby dostávají lékaři totiž příplatky, které ve směnném provozu nejsou a proto si vydělají ve výsledku více, pokud slouží služby.

Co je to služba

Jaké typy služeb ale existují? Začneme tím, co je to vůbec služba. Služba znamená doba, kdy je lékař nebo jiný zdravotník v nemocnici nebo doma tzv. „na telefonu“ a ošetřuje akutní pacienty, kteří přišli např. do akutní ambulance. Další možností je, že zdravotník slouží na lůžkovém oddělení a řeší akutní problémy už hospitalizovaných pacientů. V menších nemocnicích nebo na určitých odděleních může být ve službě pro daný obor jak pro akutní příjem, tak pro lůžka pouze jeden lékař. Je tomu tak třeba u ORL, oftalmologie (oční), dermatologie (kožní), ale i třeba na urologii. Jak vypadá systém služeb a pro co/koho všechno je lékař ve službě zodpovědný je dobré se zeptat v rámci přijímacího pohovoru.

Jak dlouho trvá služba

Už víte, co je služba, jak dlouho ale taková služba trvá? V Německu smí lékař (a nejenom lékař, ale jakýkoliv pracovník) pracovat maximálně 24 hodin v kuse. Služby vypadají během týdne tak, že lékař pracuje od 7:00 do 15:30 hodin a potom mu tzv. „začíná služba“, která trvá do druhého dne 7:00 a poté odchází lékař domů. To znamená, že do půl čtvrté dělá lékař svoji standartní práci na oddělení nebo třeba operuje na sálech a mezi 15:00-15:30 přebírá službu. O víkendu je potom lékař ve službě 24 hodin, opět buď na lůžkách nebo akutním příjmu, případně je zodpovědný jak pro akutní příjem, tak pro lůžka.

A teď už konečně k těm tipům služeb. Služby mohou vypadat různě, záleží, zda je lékař přítomný v nemocnici nebo ne.

Bereitschaftsdienst

Bereitschaftsdienst – je klasická služba, o které jsem se zmiňovala výše. Služba trvá ve většině případů 15,5 až 24 hodin, poté odchází lékař domů a má nárok na minimálně 11 hodin odpočinku. Český překlad slova Bereitschaftsdienst „služba na zavolání“ docela vystihuje její podstatu, kdy je sice lékař v nemocnici přítomen, ale čas který pracuje by neměl převažovat čas, kdy na práci tzv. čeká.¹ To je bohužel spíš teorie, ve skutečnosti jsou obory, ve kterých jsou lékaři během služby více vytíženy a vyjímkou nejsou ani služby, kdy lékař pracuje plných 24 hodin v podstatě bez přestávky. V současné době se tento problém v mnoha nemocnicích diskutuje a hledá se řešení, jak to změnit.

Rufbereitschaftsdienst

Rufbereitschaftsdienst – je opět služba, která trvá od 15,5 do 24 hodin, v tomto případě lékař nemusí být v nemocnici, musí být ale v dojezdové vzdálenosti a je-li třeba musí se do 30 minut dostat do nemocnice. Další rozdíl je, že po Rufbereitschaftsdienst nemá lékař nárok na den volna, jako je tomu u Bereitschaftsdienst nehledě na to, jak náročná jeho služba byla a také může mít hned několik těchto služeb v řadě. V neposlední řadě je Rufbereitschaftsdienst jinak placená než Bereitschaftsdienst. Lékař dostává základní tarif, který se ale pohybuje pouze v desítkách eur. Pokud musí ve službě přijít do práce, platí mu zaměstnavatel odpracované hodiny. Zaplacený dostane lékař i čas, který stráví telefonováním, tedy konzultací s kolegou. Ne vždy je totiž nutné, aby lékař během Rufbereitschaftsdienst do nemocnice skutečně přišel a stačí „pouze“ konzultace stavu pacienta.

Rufbereitschaftsdienst slouží jak zkušení atestovaní, tak i neatestovaní lékaři, záleží na oboru. Zatímco u nechirurgických oborů jako vnitřní lékařství, pediatrie nebo neurologie vykonává Rufbereitschaftsdienst atestovaný lékař, často Oberarzt (vedoucí oddělení), u chirurgických oborů tomu může být naopak a Rufbereitschaftsdienst vykonávají i mladí Assistenzärzte (neatestovaní lékaři). Důvodem je, že v chirurgický Rufbereitschaftsdienst je většinou zavolán jako asistence k operaci.

Hintergrunddienst 

Hintergrunddienst je služba podobná Rufbereitschaftsdienst ve smyslu, že lékař, který dělá Hintergrunddienst není přítomen v nemocnici, ale je doma tzv. „na telefonu“. Hintergrunddienst  vykonává typicky starší zkušený lékař – Oberarzt nebo i Chefarzt (primář), se kterým se může lékař ve službě v nemocnici telefonicky poradit. Ani po Hintergrunddienst nemá lékař nárok na den volna a zpravidla má několik těchto služeb v řadě za sebou. Finanční ohodnocení těchto služeb je podobné jako u Rufbereitschaftsdienst.

Kolik služeb v měsíci může lékař v Německu odsloužit?

Oficiálně smí lékař odsloužit v měsíci maximálně čtyři 24-hodinnové služby s tím, že má nárok na minimálně dva volné víkendy v měsíci. Každopádně pokud by měla být ohrožena bezpečnost a péče o pacienty, může zaměstnavatel lékaři nařídit i další služby. V praxi se počet služeb liší hlavně podle oboru, velikosti jednotlivých týmů a spektru péče celé nemocnice. Obory jako vnitřní lékařství nebo anesteziologie mají většinou velké týmy, takže čtyři služby v měsíci jsou reálné. Oproti tomu například ORL, oční nebo kožní disponují spíše menším počtem lékařů (záleží také na nemocnici), tudíž počet služeb v měsíci se může vyšplhat i k šesti. Počet služeb se může ještě zvýšit například v době dovolených nebo v zimě z důvodů nemoci.

Jaký je plat lékaře v Německu?

Plat lékaře v Německu záleží zda jde o neatestovaného lékaře nebo lékaře s atestací, vedoucího oddělení (Oberarzt) nebo primáře (Chefarzt) a odvíjí se od tarifní smlouvy. Tarifní smlouva je potom jiná pro fakultní nemocnice (Universitätsklinikum) a pro komunální nemocnice (kommunale Krankenhäuser). To znamená, že ve fakultních nemocnicích se platy pohybují trochu výše než je to v ostatních nemocnicích. V tabulkách níže jsou aktuální platové výměry (brutto – hrubá mzda) podle tarifní smlouvy a hrubá hodinová sazba Bereitschaftdienst.

Obdobně jsou ohodnoceny i služby. Ohodnocení služeb vychází také z tarifní smlouvy a čím je lékař zkušenější, zvyšuje se nejen základní plat, ale i platové ohodnocení služeb. Čistá mzda (netto) neatestovaného lékaře začíná mezi 2500-3500 € bez služeb. Čistá mzda (netto) atestovaného lékaře začíná na 3500-4500 € bez služeb. Plat Oberarzt a Chefarzt je potom ještě vyšší. Podle množství služeb se potom plat může zvýšit o dalších 500-1000 €.

Rozdíly oproti ČR

Jeden z rozdílů oproti České republice je v tom, že se plat neatestovaného lékaře v Německu zvyšuje každý rok po dobu šesti let. Další zvyšování platu následuje až po atestaci a dále po určitých časových úsecích. V České republice se plat lékaře také zvyšuje a to ve dvou- a později tříletých intervalech. Další rozdíl je ve službách, tedy pracovní době, kdy lékař v Německu smí pracovat maximálně 24 hodin v kuse, ačkoliv i tady se začínají rozdíly stírat. V České republice proběhla koncem roku 2023 hromadná výpověď z dobrovolných přesčasů lékařů, kdy lékaři poukazovali na porušování zákoníku práce v nemocnicích a další nedostatky v českém zdravotnictví a žádali nápravu. Od roku 2024 by měli i čeští lékaři pracovat maximálně 24 hodin v kuse. Zda se na všech pracovištích tato pracovní doba dodržuje ukážou následující měsíce. Dříve nebylo vyjímkou, že lékař v ČR zůstal po 24-hodinnové službě ještě dalších osm hodin v práci a odpracoval tak 32 hodin v kuse.

Chcete pracovat v Německu jako lékař/ka, ale nevíte, jak vyřídit aprobaci? Chtěli byste návod, kdy nebudete muset nic nikde složitě studovat? Objednejte si eBook “Lékařem v Německu I”, najdete v něm všechny potřebné informace pro vyřízení aprobace v zemích bývalého východního Německa (tedy v Berlíně, Braniborsku, Durynsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku, Sasku a Sasku-Anhaltsku).

• přehled potřebné dokumentace i s adresami, kam žádost o aprobaci zaslat
• informace o průběhu zkoušky z odborné němčiny (Fachsprachprüfung) a jak se k ní přihlásit
• návod jak napsat a strukturovat životopis a průvodní dopis             
• moje tipy a rady, díky kterým na celém procesu ušetříte nemalé peníze a hlavně to nejcennější, váš čas

Pokud teď řešíte zda odejít do Německa nebo ne, mohl by vás zajímat e-book s 10 nejčastějšími dotazy a odpovědmi na ně. V e-booku najdete odpovědi například na tyto otázky:

• Najdu vůbec jako čerstvý absolvent bez zkušeností pracovní místo?
• Kde budu v Německu bydlet?
• Jak v Německu funguje systém zdravotního pojištění?
• Jaký je plat lékaře nebo sestry v Německu? Jaké jsou tam náklady na život?

Zdroje:

1. Vereinigung der kommunalen Arbeitgeberverbände, Marburger Bund. Tarifvertrag für Ärztinnen und Ärzte an kommunalen Krankenhäusern im Bereich der Vereinigung der kommunalen Arbeitgeberverbände (TV-Ärzte/VKA)vom 17. August 2006 in der Fassung des Änderungstarifvertrags Nr. 9 vom 23. Mai 2022. 

• Instagram
• Threads
• Facebook